Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální organizace a komunikace kaloňů se zaměřením na rod Rousettus
Vašíčková, Pavla ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V rámci čeledi kaloňovitých (Pteropodidae) rozlišujeme různé typy sociálních uskupení v závislosti na druhu. Reprodukční aktivita kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) závisí na zeměpisné šířce, kdy v mírnějších šířkách má tendenci být sezónně monoestrický, směrem na jih jsou jedinci méně synchronní. Březost trvá u tohoto druhu asi čtyři měsíce a ve většině případů se rodí jedno mládě, o něž se matka stará. Tento druh kaloně nejčastěji osidluje jeskyně, přičemž zde mohou společně žít tisíce jedinců. Kaloňovití se orientují na rostlinnou potravu, kterou si vybírají dle mnoha kritérií. Zástupci rodu Rousettus patří ke generalistům a v jejich jídelníčku jsou zastoupeny dřeviny i byliny, u nichž konzumují plody, květy, nektar, pyl, výhonky a listy. Byli též pozorování při požírání brouků z čeledi Scarabidae. Kaloni rodu Rousettus vynikají tím, že se orientují pomocí echolokace. Vysílají krátké širokopásmové signály prostřednictvím vibrací jazyka, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 50-100 s. Způsobem produkce signálů se mimo jiné odlišují od ostatních letouních čeledí. Z hlediska komunikace je klíčový také čich a zrak. Čich je pro kaloně důležitý hlavně při vzájemném rozpoznávání se mezi jedinci, obzvlášť mezi matkou a mládětem, při vyhledávání potravy a orientaci v úkrytu. Zrak prostřednictvím výrazně...
Etologie a akustická komunikace kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus)
Vašíčková, Pavla ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Karadžos, Alexis (oponent)
Kaloni egyptští byli pozorování v expozici pražské ZOO, kde mají k dispozici stálé podmínky (celoroční přísun potravy, stabilní teplotní a úkrytové podmínky). Kolonie vykazuje bimodální způsob reprodukce. Porody probíhají synchronně v jarní (na přelomu března a dubna) a podzimní periodě (v září). K páření dochází během celého roku, avšak k nárůstů dochází v období kojení a v přechodném období. V dynamice klastrů nebyl zaznamenán žádný jasný model. Jedinci visí ve čtyřech základních klastrech (levý, střední, pravý horní a pravý dolní). Kromě pravého horního klastru je jejich výskyt v průběhu roku stabilní. Dochází ke změnám v počtu klastrů a v počtu jedinců uvnitř klastrů. Kaloni zaujímají přibližně stejné pozice v klastrech, největší variabilitu vykazují mladí jedinci. Péče o vlastní tělo je celoročně vyrovnanou aktivitou, v pozorovací periodě nevykazuje žádný pravidelný model a ani s příchodem umělého soumraku nedochází k jejímu nárůstu. Nejčastěji se kaloni věnují péči o létací blány a srst. Matka pečuje o mládě zejména v období kojení a odstavu, přičemž s vývojem mláděte se míra péče snižuje, což platí zejména pro čištění létacích blan. Mezi dospělými jedinci je nejčastější péče samce o samici v období kojení a v přechodném období. V období páření vzrůstá výskyt agonistických interakcí zezadu ve...
Sociální organizace a komunikace kaloňů se zaměřením na rod Rousettus
Vašíčková, Pavla ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V rámci čeledi kaloňovitých (Pteropodidae) rozlišujeme různé typy sociálních uskupení v závislosti na druhu. Reprodukční aktivita kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) závisí na zeměpisné šířce, kdy v mírnějších šířkách má tendenci být sezónně monoestrický, směrem na jih jsou jedinci méně synchronní. Březost trvá u tohoto druhu asi čtyři měsíce a ve většině případů se rodí jedno mládě, o něž se matka stará. Tento druh kaloně nejčastěji osidluje jeskyně, přičemž zde mohou společně žít tisíce jedinců. Kaloňovití se orientují na rostlinnou potravu, kterou si vybírají dle mnoha kritérií. Zástupci rodu Rousettus patří ke generalistům a v jejich jídelníčku jsou zastoupeny dřeviny i byliny, u nichž konzumují plody, květy, nektar, pyl, výhonky a listy. Byli též pozorování při požírání brouků z čeledi Scarabidae. Kaloni rodu Rousettus vynikají tím, že se orientují pomocí echolokace. Vysílají krátké širokopásmové signály prostřednictvím vibrací jazyka, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 50-100 s. Způsobem produkce signálů se mimo jiné odlišují od ostatních letouních čeledí. Z hlediska komunikace je klíčový také čich a zrak. Čich je pro kaloně důležitý hlavně při vzájemném rozpoznávání se mezi jedinci, obzvlášť mezi matkou a mládětem, při vyhledávání potravy a orientaci v úkrytu. Zrak prostřednictvím výrazně...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.